Otázky a odpovědi

Psychoterapeuti mají vysokoškolské vzdělání, které je většinou humanitního směru a k tomu 5ti letý psychoterapeutický výcvik. Psycholog bez psychoterapeutického výcviku není psychoterapeutem. Je ale i řada psychologů, kteří mají i psychoterapeutický výcvik a tudíž poskytují služby psychologického poradenství i terapeutické služby.

K terapeutovi chodí i "úplně normální" lidé, kteří se ocitli ve složité životní situaci a potřebují ji řešit. Lidé s duševním onemocněním spíše navštěvují psychiatra nebo psychologa. Není ale vyjímkou kombinace služeb psychiatra či psychologa s terapeutickými službami.

Vůči využivání terapeutický služeb, stejně jako služeb psychologa panuje celá řada předsudků. Důležité je si uvědnomit, že říci si o pomoc je v pořádku. Když si zlomíte ruku, jdete k lékaři, stejně tak by to mělo být i s péčí o duševní pohodu a zdraví. Když se necítíte dobře, je v pořádku vyhledat odbornou pomoc. Práce na sobě často vyžaduje určitou míru odhodlání,  odvahy vzít telefon, napsat email, přijít na první setkání, trpělivost a může být i bolestná. Přináší ale také úlevu, osvobození, možnost dívat se na danou situaci z více úhlů pohledu, je obohacující.

Téma naší spolupráce si domlouváme na prvním setkání, kde si i vyjasníme vzájemná očekávání, domluvíme se na podmínkách spolupráce i její formě (může jít o terapii, konzultaci, vzdělávání, mediaci). Témata jsou např. sebepoškozování, zvládání zkoušek ve škole, výchovné problémy, dospívání, nízké sebevědomí, úzkosti, deprese, partnerské vztahy, nevěra, komunikace, time management, stres, sladění osobního a pracovního života, mobing, bosing, šikana, motivace aj.