Otázky a odpovědi
1. Je každý psycholog i psychoterapeutem?
Psychoterapeuti mají vysokoškolské vzdělání, které je většinou humanitního směru a k tomu 5ti letý psychoterapeutický výcvik. Psycholog bez psychoterapeutického výcviku není psychoterapeutem. Je ale i řada psychologů, kteří mají i psychoterapeutický výcvik a tudíž poskytují služby psychologického poradenství i terapeutické služby.
2. Já jsem "úplně normální", tak proč mám chodit na terapii?
K terapeutovi chodí i "úplně normální" lidé, kteří se ocitli ve složité životní situaci a potřebují ji řešit. Lidé s duševním onemocněním spíše navštěvují psychiatra nebo psychologa. Není ale vyjímkou kombinace služeb psychiatra či psychologa s terapeutickými službami.
3. Co když se moje okolí dozví, že chodím na terapii?
Vůči využivání terapeutický služeb, stejně jako služeb psychologa panuje celá řada předsudků. Důležité je si uvědnomit, že říci si o pomoc je v pořádku. Když si zlomíte ruku, jdete k lékaři, stejně tak by to mělo být i s péčí o duševní pohodu a zdraví. Když se necítíte dobře, je v pořádku vyhledat odbornou pomoc. Práce na sobě často vyžaduje určitou míru odhodlání, odvahy vzít telefon, napsat email, přijít na první setkání, trpělivost a může být i bolestná. Přináší ale také úlevu, osvobození, možnost dívat se na danou situaci z více úhlů pohledu, je obohacující.
4. S čím mi můžete pomoci?
Téma naší spolupráce si domlouváme na prvním setkání, kde si i vyjasníme vzájemná očekávání, domluvíme se na podmínkách spolupráce i její formě (může jít o terapii, konzultaci, vzdělávání, mediaci). Témata jsou např. sebepoškozování, zvládání zkoušek ve škole, výchovné problémy, dospívání, nízké sebevědomí, úzkosti, deprese, partnerské vztahy, nevěra, komunikace, time management, stres, sladění osobního a pracovního života, mobing, bosing, šikana, motivace aj.