Emoční přejídání: Co dělat, když saháme po jídle místo po klidu

Znáte ten moment? Cítíte napětí, smutek, osamění nebo vztek – a než si to stačíte plně uvědomit, saháte po čokoládě, chipsách nebo něčem jiném, co alespoň na chvíli "zabere". Emoční přejídání je častý způsob, jakým se snažíme zvládnout nepříjemné emoce. Nejde o slabost ani selhání – je to signál, že potřebujeme podpořit jiné způsoby péče o sebe.

V tomto článku se podíváme na to, co emoční přejídání způsobuje, proč je tak těžké ho překonat, a hlavně – jak s ním pracovat citlivě, bez výčitek a s respektem k sobě samým.

Co je to emoční přejídání?

Emoční přejídání je způsob chování, kterým regulujeme emoce, nikoli hlad. Nejčastěji se děje ve chvílích, kdy prožíváme stres, úzkost, nudu, osamění nebo frustraci. Jídlo pak slouží jako prostředek útěchy, úniku nebo zklidnění – funguje rychle, je dostupné, a na chvíli přinese úlevu. Ale jen na chvíli.

Po uklidnění často přichází výčitky, pocit selhání a další negativní emoce. 

Co může stát za emočním přejídáním?

• Nedostatek bezpečného prostoru pro emoce. Když jsme vyrůstali v prostředí, kde nebyl prostor pro smutek, vztek nebo strach, mohli jsme se naučit tyto emoce tlumit. A jídlo se stalo nástrojem zklidnění.

• Přetížení. Emoční přejídání často souvisí s dlouhodobým tlakem na výkon, péčí o druhé nebo s neustálým "musím". Jídlo pak přináší krátký pocit uvolnění.

• Narušený vztah k tělu. Pokud je tělo spíše objektem hodnocení než domovem, může být těžké vnímat jeho skutečné potřeby. Emoce a hlad se začnou plést.

• Samota. Když chybí blízký kontakt, může být jídlo tím "nejbližším", co je po ruce.

Jak s emočním přejídáním pracovat?

• Zpomalit. Ne vždy to půjde. Ale když se to podaří – třeba jen na chvíli – je to cenný moment. Všímat si: "Jsem teď hladová tělem, nebo duší?" Fyzický hlad přichází postupně, lze ho uspokojit jakýmkoli jídlem a po najedení mizí. Emoční hlad bývá náhlý, často je specifický ("musím mít čokoládu"), a po jídle nezmizí, nebo se dokonce zhorší.

• Normalizovat emoce. Všichni cítíme úzkost, smutek, prázdnotu. Nemusíme hned hledat řešení. Stačí chvíli být. Všímat si, co se ve mně odehrává, jako bych poslouchala příběh. Emoce samy o sobě nejsou problém – problém je, když je neumíme bezpečně prožít a regulovat či pouštět pro sebe i své okolí bezpečným způsobem. K regulaci emocí můžete vyzkoušet dýchací cvičení nebo mindfulness – pár minut denně udělá rozdíl, vyslovit nahlas, jak se cítíte – třeba i sami pro sebe, najít zdravější formu úlevy – horká sprcha, hudba, deník, rozhovor s blízkým aj.

• Péče místo kontroly. Jídlo nemusí být něco, co "musím zvládnout". Může být i projevem péče. A když se někdy přejím? I to může být v pořádku – pokud se k sobě vrátím s laskavostí.

• Hledání podpory. Emoční přejídání často není o jídle. Je o vztahu k sobě. A ten se lépe uzdravuje v kontaktu – s terapeutem, s blízkým, s komunitou. Je v pořádku požádat o pomoc. Žádost o pomoc je znakem odvahy.

Každé chování, které se opakuje, má svůj smysl. Emoční přejídání není důkazem slabosti, ale stopou, která vede k něčemu důležitému. K možná nevyslovenému, neprojevenému, ale velmi přítomnému.

Možná je to tělo, které říká: "Něco potřebuji." Možná je to duše, která volá po klidu, po vztahu, po zastavení. A možná jídlo není nepřítel, ale v tuto chvíli jediný dostupný spojenec.

Pokud cítíte, že vás toto téma zasahuje, nebo byste chtěli prozkoumat svůj vztah k jídlu, tělu a emocím v bezpečném prostředí, můžete se na nás obrátit.