Pohyb jako most k duševní pohodě
Jako psychoterapeutka se často setkávám s dětmi a dospívajícími, pro které sport není jen cestou k fyzickému zdraví, ale také klíčem k duševní pohodě.
Pravidelný pohyb pomáhá snižovat stres a úzkost, protože při něm dochází k vyplavování tzv. hormonů štěstí a zároveň se snižuje hladina stresového hormonu kortizolu. Sport tak působí jako ochranný faktor proti rozvoji depresivních stavů, zlepšuje kvalitu spánku a podporuje celkovou psychickou odolnost.
Sebevědomí a pozitivní vztah k tělu
Děti a dospívající, kteří se pravidelně věnují sportu, vnímají své tělo často pozitivněji a mívají vyšší sebevědomí. Úspěchy v pohybových aktivitách jim přinášejí pocit kompetence a uvědomění si vlastních schopností.
Sociální dovednosti a emoce
Kolektivní sporty přirozeně rozvíjejí dovednosti, jako je spolupráce, komunikace a respekt k druhým. Je však důležité mít na paměti, že ne každému dítěti týmové sporty vyhovují, některé upřednostňují individuální činnosti, a i to je zcela v pořádku.
Sport zároveň učí děti respektovat pravidla, zvládat prohru i vítězství a poskytuje bezpečný prostor k uvolnění nahromaděných emocí.
Vliv na školní výkon a koncentraci
Pravidelný pohyb má pozitivní vliv také na kognitivní funkce, jako jsou koncentrace či paměť. Díky lepšímu prokrvení mozku se děti snáze soustředí, mají lepší paměť a často i školní výsledky. Sport jim také pomáhá vyrovnávat hladinu energie. Děti, které sportují, bývají klidnější a vyrovnanější.
Zdravotní přínosy
Nezanedbatelným benefitem sportu je i prevence obezity a civilizačních onemocnění. Dobrá fyzická kondice dává dětem pocit vitality, síly a zdravého sebevědomí.
Rizika, na která nezapomínat
Každá mince má dvě strany, a proto je důležité věnovat pozornost i možným rizikům.
Patří mezi ně především:
-
nadměrný tlak na výkon ze strany trenéra či rodičů, který může vést k úzkosti, vyhoření nebo i k poruchám příjmu potravy,
-
přetížení bez dostatečné regenerace, které zvyšuje riziko zranění a psychického vyčerpání,
-
srovnávání se s ostatními, které může negativně ovlivnit sebevědomí dítěte, pokud chybí podpora a přijetí.
Na závěr lze říci, že spojení fyziologických, psychologických a sociálních benefitů dělá ze sportu silný nástroj pro podporu zdraví a duševní pohody dětí i dospívajících. Jako psychoterapeutka doporučuji přístup, který v pohybových aktivitách podporuje rovnováhu, radost, osobní růst a emoční bezpečí.
