Význam spánku v našem životě

19.03.2021

První jarní den 21. března je zároveň Mezinárodním dnem zdravého spánku.  Proto jsem se rozhodla tomuto tématu věnovat i v dnešním blogu. Návíc se mi moc líbí pojetí spánku od Matthew Walker, který je autorem knihy Proč spíme. Matthew vnímá spánek jako investici, nikoli obětovaný čas, jak je spánek často vnímám širokou veřejností. 

Jak to tedy s tím spánkem je a proč je důležitý? Jak si můžete pomoci sami? V čem může pomoci terapie? 

Spánek můžeme popsat jako  stav organismu, při kterém naše tělo regeneruje. Při spánku dochází k:

  • znovu nastolení rovnováhy v kardiovaskulárním a imunitním systému
  • přenastavují se hladiny hormonů, inzulinu...
  • dochází ke konsolidaci paměti tzn. zasazení nových informací do vzpomínek, výběru toho, co si zamapatovat a co naopak vypustit. Dochází i ke změnám, které souvisejí s traumatickými nebo negativními emocemi. Díky spánku se z toho špatného vytrácí emoční náboj. 
  • k obnově nervových spojů, odvodu odpadních produktů z mozku aj.

V případě poruch spánku či nedostatečného množství spánku dochází z dlouhodobého hlediska k poklesu výkonnosti, spolehlivosti, poškození paměti, zvýšení počtu chyb, větší prokrastinaci, snížení motivace k práci a zhoršení nálady. Nedostatek spánku má také vliv na náš kardiovaskulární a imunitní systém, může se podílet na vzniku civilizačních chorob (vysoký krevní tlak, diabetes, obezita).

Kolik spánku je potřeba?

Potřeba spánku je dána věkem a celkovým zdravotním stavem člověka. Podrobně je to popsáno níže. Existují ale i lidé, kteří patří mezi tzv. krátké spáče, kterým stačí méně než pět hodin spánku a nemají žádné problémy. 

Novorozenec (0 až 3 měsíce)  - 14-17 hodin
Kojenec (3 měsíce až 1 rok) - 12-15 hodin
Batole (1 až 3 roky) - 11-14 hodin
Předškolní věk (3 až 6 let) -  10-13 hodin
Mladší školní věk (6 až 12 let) - 9-11 hodin
Starší školní věk (12 až 18 let) - 8-10 hodin
Raná dospělost (18 až 25 let) - 7-9 hodin
Dospělost (26 až 64 let) - 7-9 hodin
Senioři (nad 65 let) - 7-8 hodin

(zdroj: Wikipedia)

Kdy mluvíme o nespavosti?

O nespavosti mluvíme až ve chvíli, kdy dochází ke zkrácení spánku, protože nemůžeme déle jak půl hodiny usnout, v noci se budíme a toto probuzení je delší jak půl hodiny, nebo se probudíme nad ránem a nemůžeme již usnout, čímž se náš spánek zkracuje pod 6 hodin a to dlouhodobě. 

Nespavost je velmi často vyvolána nějakou stresující událostí nebo změnou v životě. Může se jednat o narození dítěte, změnu či ztrátu zaměstnání, ztrátu blízké osoby, navýšení pracovních povinností apod. 

V případě, že se jedná o krátkodobou nespavost způsobenou stresující událostí můžeme si zkusit nejdříve pomoci sami, pokud toto nefunguje, je dobré vyhledat odbornou pomoc.

Co můžeme udělat sami?

  • vypnout minimálně hodinu před spaním TV, odložit telefon
  • číst si před spaním knihu
  • meditovat nebo relaxovat
  • zaměřit se na dlouhé dýchání do břicha
  • psát si deník
  • uvařit si bylinkový čaj (meduňka, třezalka)
  • nepít v odpoledních hodinách kávu, černý a zelený čaj
  • jít po večeři na krátkou procházku
  • vyvětrat pokoj, kde spíte
  • v místnosti, kde spíte minimalizovat hluk (ne TV v ložnici), světlo (zatáhnout žaluzie, závěsy)

Řada lidí řeší nespavost tím, že zajde za svým praktickým lékařem a nechá si napsat hypnotika nebo sedativní antidepresiva, začne chodit spát dříve. To je ale z dlouhodobého hlediska neefektivní. Nejenže to neřeší příčiny problému jako takového, ale navíc si vytváříte problém nový, kterým je závislost na lécích a pocit naučené bezmocnosti.

Na to, aby se něco změnilo je potřeba přestat důvěřovat "kouzelné pilulce" a obrátit pozornost sám k sobě. S tím může pomoci právě terapeut, který s Vámi prostřednictvím terapeutického rozhovoru bude hledat vaše individuální řešení, která fungují právě pro vaši situaci, ve které se nacházíte.